Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Aktuality listopad

Nelze mít dohodu o provedení práce s nezaměstnaným v evidenci úřadu práce. Zajišťovací příkazy se musí změnit. Změny v plnění povinného podílu po novele zákona o zaměstnanosti a povinná elektronická evidence náhradního plnění. Českomoravská záruční a rozvojová banka rozšířila od 1. 11. 2017 záruky. Makroekonomické údaje

 

Nelze mít dohodu o provedení práce s nezaměstnaným v evidenci úřadu práce

Od 1. listopadu 2017 dochází ke změnám, které se týkají omezení použití dohod o provedení práce (dále jen „DPP“). Dosud platilo, že si nezaměstnaný v evidenci úřadu práce mohl přivydělávat v rámci zaměstnání, a to jak na pracovní poměr, tak na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Omezující byla výše výdělku - nesměl přesáhnout 50 % minimální mzdy, což v roce 2017 činilo částku 5.500 Kč a od 1. 1. 2018 to bude 6.100 Kč.

Od 1. 8. 2017 ale nezaměstnaný, který chce zůstat v evidenci úřadu práce, a přesto si přivydělávat, musí přejít na dohodu o pracovní činnosti nebo do pracovního poměru s výše zmíněným omezením výdělku. Z obou těchto typů zaměstnání se ale odvádí sociální a zdravotní pojištění.
U nezaměstnaných, kteří již před 29. 7. 2017 měli uzavřenu DPP, byla možnost tříměsíční přechodné lhůty v tomto smluvním vztahu ještě setrvat a tyto DPP měly být ukončeny nejdéle do 31. října 2017.

 

Zajišťovací příkazy se musí změnit

Finanční správa vydala novou metodický pokyn k zajišťovacím příkazům k 1. 11. 2017
pod č.j. 87133/17/7700-30133-711377. Je dostupný na internetových stránkách www.financnisprava.cz a k tomu uvádí: „Na základě provedené hloubkové analýzy dosavadní praxe a s ohledem na vývoj aktuální judikatury správních soudů připravila Finanční správa metodický pokyn, který sjednocuje, zpřesňuje a zkvalitňuje současnou praxi vydávání zajišťovacích příkazů.“ Měly by se více uplatňovat nástroje, kterými jsou například zřízení zástavního práva k jeho majetku nebo třetí osoby, ručení třetí osoby, případně finanční záruky tak, aby nedocházelo k nežádoucímu utlumení jeho podnikatelské činnosti.

Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová uvedla, že finanční správa se bude více snažit v případě zajišťovacích příkazů využívat hlavně zástavní právo, ručení a bankovní záruky namísto exekuce. Na Nejvyšším správním soudu (NSS) v Brně proběhlo 30. 10. 2017 setkání k dalšímu vývoji využívání institutu zajišťovacích příkazů organizovaný Komorou daňových poradců ČR s finanční správou. Daňoví poradci, podnikatelé a i další odborníci se shodli, že rozsáhlé používání zajišťovacích příkazů je problematické a ochrana daňových subjektů proti chybným zajišťovacím příkazům je nedostatečná. Proces vydávání a kontroly zajišťovacích příkazů je podle nich nutné upravit tak, aby nedocházelo k ohrožení samotné existence daňových subjektů v případech, kdy se následně ukáže, že daň bylo možné zajistit jiným vhodnějším způsobem. Zajišťovací příkazy (ZP) se za rok 2016 týkaly 309 firem, na které bylo uvaleno celkem 1 561 ZP, v roce 2015 se jednalo o 424 firem s celkem 1605 ZP, v roce 2014 to bylo 328 firem a celkem 1 032 ZP.

Zdroj: http://www.podnikatel.cz/clanky/

 

Změny v plnění povinného podílu po novele zákona o zaměstnanosti a povinná elektronická evidence náhradního plnění

Všechny firmy a organizace, které mají přepočtený stav zaměstnanců 25 a více, musí si sledovat plnění povinného podílu pracovníků se změněnou pracovní schopností. Pokud tento podíl neplní a nechtějí platit odvody za neplnění těchto podílů, které jsou vysoké, může využít nákupů zboží a služeb v náhradním plnění (nákupů od chráněných dílen). S účinností od 1. 10. 2017 došlo díky novele zákona o zaměstnanosti ke změnám v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižním a plnění povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.

Nejvýznamnější změnou související s plněním povinného podílu je elektronické evidence náhradního plnění, jejímž správcem bude MPSVEvidence bude určena pro tzv. náhradní plnění, případ kdy povinný podíl plní zaměstnavatelé odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů (dodavatelů) zaměstnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením zaměstnaných na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám.

Zatímco před novelou byla povinnost vést evidenci související s náhradním plněním uložena zaměstnavatelům odebírajícím náhradní plnění (odběratelům), po novelizaci zákona o zaměstnanosti budou dodavatelé náhradního plnění povinni nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého náhradního plnění vložit do elektronické evidence.

Elektronická evidence upravená v ustanovení § 84 zákona o zaměstnanosti bude obsahovat:

  • identifikační údaje dodavatelů náhradního plnění – identifikační údaje u právnické osoby - obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo; u fyzické osoby, která
    je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání a identifikační číslo (bylo-li přiděleno),
  • identifikační údaje odběratelů, tedy těch, kteří odebírají náhradní plnění,
  • cenu dodaného náhradního plnění (výrobků, služeb anebo zadaných zakázek) bez DPH započitatelnou do náhradního plnění,
  • datum dodání náhradního plnění, 
  • číslo dokladu, jímž bylo náhradní plnění vyúčtováno a 
  • datum zaplacení odebraného náhradního plnění. 

Součástí evidence bude rovněž velmi důležitý údaj o čtvrtletním přepočteném počtu osob se zdravotním postižením dodavatele náhradního plnění pro účely správného „přepočtu“ náhradního plnění na osoby se zdravotním postižením, které si odběratel do svého povinného podílu prostřednictvím náhradního plnění může započítat.  Klíčovým údajem pro odběratele pak bude údaj o limitu náhradního plnění konkrétního dodavatele náhradního plnění a jeho průběžném čerpání (stavu plnění). Tyto údaje budou veřejně přístupné. 

Všechny výše uvedené údaje do elektronické evidence vkládá dodavatel náhradního plnění, včetně údaje o výši „svého“ limitu a stavu jeho čerpání. Dodavatel také bude tím, kdo ručí za správnost uvedených údajů. 

Zcela zásadní je pro dodavatele náhradního plnění bod 6 přechodných ustanovení zákona o zaměstnanosti. Podle tohoto bodu jsou zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné (dodavatelé náhradního plnění) povinni do 60 dnů – tedy do 1. 12. 2017 vložit do elektronické evidence všechny požadované údaje, a to za celý rok 2017. Za rok 2017 budou tuto evidenci tedy vést si souběžně dodavatelé i odběratelé, od roku 2018 evidenci náhradních plnění na úřad práce nebude povinen dokládat odběratel. Úřad práce bude pracovat pouze s údaji uvedenými v elektronické evidenci.

 

Českomoravská záruční a rozvojová banka rozšířila od 1. 11. 2017 záruky

Na základě dlouhodobého tlaku zástupců podnikatelů v čele s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR se Českomoravská záruční a rozvojová banka a Ministerstvo průmyslu a obchodu dohodly na rozšíření programu Záruka 2015 – 2023. Pro mimopražské malé podnikatele ze zpracovatelského průmyslu, IT, výzkumu, vývoje a dalších služeb začínají od 1. 11. 2017  platit stejné podmínky jako pro ty z hlavního města. Záruky se vztahují jak k provozním, tak investičním úvěrům. Jedná se o dlouho očekávaný finanční nástroj pro malé podnikatele.

Národní program Záruka 2015 – 2023 byl spuštěn v únoru 2015. Od té doby bylo malým podnikatelům poskytnuto téměř 5 900 záruk v celkovém objemu přes 12,8 miliardy Kč. Převážnou část tvoří záruky k provozním úvěrům, kterých je dvakrát více než záruk investičních. Dosáhnout na ně ale doposud mohli pouze malí podnikatelé v Praze a jen malá část mimo tento region. Většina z nich totiž působí v nepodporovaných oblastech, jako je např. zpracovatelský průmysl, informační technologie, výzkum a vývoj a další služby.

Současně začíná ČMZRB poskytovat záruky rovněž k investičním úvěrům středně velkých podnikatelů.

Zdroj: http://amsp.cz/

 

Makroekonomické údaje

Rostou inflační rizika v české ekonomice díky relativně silnému růstu HDP (4,7 % meziročně), rekordně nízké nezaměstnanosti (3,8 %) a s ní spojeným silným růstem mezd (7,3 % meziročně). Inflace se nyní pohybuje nad 2% inflačním cílem a posiluje koruna. Bankovní rada ČNB v reakci na tyto údaje 2. 11. 2017 zvýšila limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 25 bazických bodů na 0,50 %. Současně zvýšila lombardní sazbu o 50 bazických bodů na 1 %, diskontní sazbu ponechala na úrovni 0,05 %. Nyní dle názoru prezentovaného ČNB jsou silné spekulativní pozice zahraničních hráčů s českou korunou, které násobně převyšují přirozenou poptávku po koruně ze strany českých exportérů a které, pokud by se tito hromadně rozhodli z koruny odejít, by mohly potenciál korunu výrazně oslabit. Ale v současnosti koruna má šanci na návrat na trajektorii postupného posilování vůči euru, přerušenou finanční krizí (2008–2009) a později intervenčním měnovým režimem ČNB (2013 – 2017). Vyšší sazby také postupně zdraží podnikové úvěry, což přibrzdí investice. A se zpožděním přinesou i vyšší zhodnocení vkladů.

Zdroj: ČSOB Premium – novinky

 

Datum aktuality: 
Čtvrtek, 9. Listopad 2017

Hlavní menu