Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Aktuality říjen

Metodická informace GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti (sdružení). § 77 a 78e ZDPH – vyrovnání odpočtu daně a úprava odpočtu daně. Nejčastější dotazy u poskytování cestovních náhrad.

Metodická informace GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti (sdružení)

Koncem srpna byla na internetových stránkách Finanční správy zveřejněna očekávaná informace k uplatňování DPH u společníků společnosti od 1. 7. 2017, tj. po novelizaci ZDPH zákonem č. 170/2017 Sb.
Uvedená novela mimo jiné zrušila v ZDPH všechna ustanovení, která dosud upravovala podnikání na základě společenské smlouvy u společníků společnosti (dříve označovaných jako účastníků sdružení). Plátci, kteří dosud podnikali ve společnosti, mohou podle přechodných ustanovení k novele ZDPH, postupovat podle dosavadních pravidel ještě do konce r. 2018. To znamená, že i nadále za všechny společníky může podávat daňové přiznání, kontrolní a souhrnné hlášení určený účastník. Výklad GFŘ v této metodické informaci uvádí, že podle přechodných ustanovení takto mohou postupovat jen společníci, kteří začali společně podnikat již před vstupem novely v účinnost a kteří byli již v té době i plátci DPH.  Tato pravidla znamenají nejen to, že např. za všechny společníky podává příslušné tvrzení určený společník, ale i to, že pokud k takové společnosti přistoupí nový společník, stává se ze zákona plátcem podle dosavadních pravidel pro registraci.

Společníci, kteří takto podnikali již před vstupem novely v účinnosti, ale plátci se stanou až po vstupu novely v účinnost, nebo podnikatelé, kteří se spojí pro podnikání na základě společenské smlouvy až po vstupu novely v účinnost, jsou povinni postupovat již podle nových pravidel. 

Vzhledem k absenci speciálních pravidel pro podnikání ve společnosti se nyní na jednotlivé společníky pohlíží jako na kterékoli jiné samostatně podnikající subjekty, tzn. že každý společník podává daňové přiznání, kontrolní i souhrnné hlášení sám za sebe, a to jak za svou část činnosti ve společnosti, tak i za svou ostatní činnost mimo společnost.

Dvě základní situace, jak mohou společníci společnosti podle současné právní úpravy ZDPH postupovat za činnost vykonávanou společně:

·       Každý ze společníků jedná se třetí osobou vlastním jménem a na svůj účet

Při tomto způsobu vystavuje každý společník třetí osobě – odběrateli daňový doklad za svůj podíl činnosti v poměru podle společenské smlouvy. Ve svém odpočtu daně také uplatní každý společník sám daň na vstupu za přijatá zdanitelná plnění související s jeho podílem činnosti.

·       Se třetí osobou jedná jen jeden společník vlastním jménem na svůj účet a na účet ostatních společníků

Při tomto způsobu vystavuje třetí osobě – odběrateli daňový doklad za celé plnění jen tento pověřený společník, ostatní společníci pak účtují svůj podíl činnosti tomuto pověřenému společníkovi.  Je-li tomuto společníkovi vystaven třetí osobou – dodavatelem daňový doklad na zdanitelné plnění použité všemi společníky, musí jim tento pověřený společník jejich poměrnou část vyúčtovat, a to v rozsahu podle jejich podílů.

Ve své podstatě toto povede k ukončení fungování řady společnosti (sdružení) a možná vzniku nových obchodních společností - nejčastěji s.r.o. Pokud se Vás tato problematika týká, prosím, spojte se s námi pro hledání optimálního řešení.

 

§ 77 a 78e ZDPH – vyrovnání odpočtu daně a úprava odpočtu daně

Na přelomu června a července publikovalo GFŘ řadu nových metodických informací, zejména k novele ZDPH od 1. 7. 2017, ale i k dalším problémům DPH. K novele ZDPH byly publikovány následující metodické informace.

Tato informace obsahuje výklad k nově stanovené povinnosti provádět změny odpočtu DPH při zjištění manka u obchodního majetku (formulováno jako „při nedoložených případech zničení, ztráty nebo odcizení obchodního majetku“). K tomuto pár důležitých ustanovení ze zákona o DPH:

 

·       Vyrovnání odpočtu daně podle § 77 ZDPH

Provádí jen u jiného než dlouhodobého majetku (nejčastěji u zboží), a to ve lhůtě 3 let od následujícího měsíce po vzniku nároku na odpočet podle pravidel ZDPH v § 73 odst. 3, pokud je tento majetek použit pro jiné účely, než odpovídají uplatněnému odpočtu daně.

Při výpočtu vyrovnání potřebuje plátce chybějící majetek nějakým způsobem ztotožnit s dříve uplatněným odpočtem DPH. Z praktického hlediska je důležité, že i v tomto pokynu je připuštěno použití účetních metod pro vyskladnění a oceňování majetku (FIFO, vážený aritmetický průměr u skladových položek).

 

·       Úprava odpočtu daně podle § 78 – 78e ZDPH

Provádí se u dlouhodobého majetku ve lhůtě 5 let (u nemovitostí a technického zhodnocení nemovitostí ve lhůtě 10 let).

Postupuje se výpočtem podle § 78d ZDPH, tj. z dříve uplatněného odpočtu daně se vrací x/5, případně x/10 odpočtu.

·       Období, za které vzniká povinnost provést vyrovnání / úpravu odpočtu

Povinnost vyrovnání odpočtu DPH je stanovena za období, „kdy se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl“. Avšak povinnost provést úpravu odpočtu daně dle § 78e ZDPH je v tomto případě stanovena „za zdaňovací období, ve kterém se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl“. Této problematické formulace („měl a mohl“) se drží i výklad GFŘ a používá ji i na vyrovnání odpočtu daně dle § 77 ZDPH.  

 

 

Nejčastější dotazy u poskytování cestovních náhrad

Na odlehčenou pár zajímavých dotazů a odpovědí z oblasti cestovních náhrad, které jsou upraveny v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále také „zákoník práce“).

1. Má zaměstnanec, který je vyslán na delší pracovní cestu (např. na celý měsíc, tedy včetně víkendových dnů, tj. sobot a nedělí) má nárok na stravné a další náhrady i za víkendové dny, ačkoliv v tyto dny nepracuje? 

Dle § 153 odst. 1 zákoníku práce vyplývá, že jestliže zaměstnavatel vyšle zaměstnance na služební cestu tak, že její doba zahrnuje i víkendové dny (tj. soboty a neděle, popř. svátky), pak náhrady cestovních výdajů náleží zaměstnanci i za tyto dny, bez ohledu na to, zda v tyto dny pracuje či nikoliv, rozhodující je, že trvá pracovní cesta. Pokud v nich pracuje, pak v tyto dny včetně příplatků.

2. Jak postupovat v případě, když zaměstnanec v průběhu pracovní cesty onemocní nebo se mu stane nějaký úraz a je nezbytný jeho pobyt v nemocnici v místě přechodného pracoviště  (tedy v místě, kam byl vyslán na pracovní cestu)?

Pokud zaměstnanec v průběhu pracovní cesty onemocní nebo je dokonce nezbytná hospitalizace v nemocnici, musí zaměstnavateli předložit patřičné lékařské potvrzení s tím, že nebyl schopný se vrátit z této pracovní cesty. Rozhodující je pak tedy zmíněný lékařský posudek v tom smyslu, zda se zaměstnanec musí po určitou dobu léčit v místě přechodného pracoviště a v takovém případě, pokud nebude hospitalizován, mu budou náležet také náhrady cestovních výdajů (stravné a další), neboť mu v souvislosti s touto skutečností budou vznikat i zvýšené výdaje při pracovní cestě, neboť ta nemůže být z důvodu nemoci ukončena. Pokud bude hospitalizován, bude mu náležet stravné, ale snížené (krácené) za tři bezplatně poskytnutá jídla v nemocnici (z nemocenského pojištění) a tedy mu bude doplaceno stravné ve výši 25 % za kalendářní den (samozřejmě za dny, kdy bude pobývat v nemocnici déle než 18 hodin v kalendářním dnu a za první a poslední den podle počtu hodin a poskytnutých bezplatných jídel). V případě, že by se jednalo o obdobné onemocnění při zahraniční pracovní cestě, je řešení situace obdobné, jen navíc by mělo být zaměstnanci přiznáno v určité výši kapesné na krytí případných nutných vedlejších výdajů osobního charakteru např. telefon, hygienické potřeby apod. Pracovní cesta zaměstnance (tuzemská i zahraniční) může být ukončena až návratem do místa bydliště.

3. Použití silničního motorového vozidla při pracovní cestě zaměstnance - vyřešení poruchy na vozidle, např. odtah vozidla v průběhu pracovní cesty nebo odstranění nějaké poruchy, apod.

Řešení vychází ze skutečnosti, že zaměstnavatel dal souhlas zaměstnanci k použití předmětného vozidla při pracovní cestě. V této souvislosti je nepodstatné, zda se jedná o vozidlo služební nebo soukromé. V obojím případě, pokud dojde v průběhu pracovní cesty na vozidle k poruše, je zaměstnanec oprávněn nechat vozidlo opravit v nezbytně nutném rozsahu tak, aby bylo schopné dojezdu nebo pokud je to nutné odtáhnout. Samozřejmě, že oprava musí být doložena účtem u autoopravny nebo odtahové služby. Zejména u soukromých silničních motorových vozidel bude pečlivě hodnoceno a prověřováno, zda skutečně došlo pouze k nezbytně nutné opravě a nikoliv k rozsáhlejší opravě vozidla zaměstnance na úkor zaměstnavatele. 

4. Je kupovaná dálniční známka nutným vedlejším  výdajem nebo se bere, že tento druh výdaje je již obsažen v ceně základní náhrady za použití vozidla (v letošním roce 2017 v částce 3.90 Kč za 1 km). Výdaj za nákup dálniční známky z důvodu realizace pracovní cesty zaměstnancem soukromým silničním motorovým vozidlem se souhlasem zaměstnavatele, představuje nutný vedlejší výdaj, tedy jednu z nárokových náhrad cestovních výdajů, podle  § 156 odst. 1 písm. e) zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

(Autor: JUDr. Marie Salačová)

 

Datum aktuality: 
Středa, 4. Říjen 2017

Hlavní menu