Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Listopadové aktuality

Navrhované zvýšení minimální mzdy na 11000 Kč a návazné zvýšení minimálního sociálního a zdravotního pojištění, Zaměstnávání osob evidovaných na úřadu práce, kteří nepobírají podporu, Zveřejňování smluv 340/2015, Silniční daň, Zvýšení odvodu do FKSP, Změny poplatníka a osvobození u daně z nabytí nemovitých věcí, Návštěvy lékaře, Změny v pracovněprávních předpisech

Navrhované zvýšení minimální mzdy na 11000 Kč a návazné zvýšení minimálního sociálního a zdravotního pojištění

Minimální mzda by mohla od ledna příštího roku vzrůst z nynějších 9 900 Kč na 11 000 Kč měsíčně. Všichni už víme, že existují zaručené minimální mzdy pro osm Počítá s tím jedna z variant zvýšení minimální mzdy, kterou předložilo MPSV ČR. . Od 1. 1. 2017 tak dojde ke zvýšení doplatků do minimálního vyměřovacího základu či ke zvýšení platby pojistného za každý den neplaceného volna. Pro podnikatele OSVČ by se tak měly zvýšit minimální zálohy u sociálního pojištění na 2061Kč a u zdravotního pojištění na 1906 Kč.

Zaměstnávání osob evidovaných na úřadu práce, kteří nepobírají podporu

Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může uzavřít pracovní smlouvu či dohodu o pracovní činnost nebo provedení práce, pokud jeho příjem za kalendářní měsíc nepřekročí polovinu minimální mzdy. Má ale povinnost to oznámit na úřad práce.

Zveřejňování smluv 340/2015

Všichni jsme již zaznamenali, že od 1.7.2016 platí zákon č. 340/2015 Sb o registru smluv na povinné zveřejňování smluv. Bytostně se téměř všech podnikatelů tento zákon dotkne až od 1.7.2017, od kdy bude účinná sankce za nesplnění povinnosti zveřejnění smlouvy formou neplatnosti smlouvy. Tedy si i všichni na protistranách (zejména podnikatelé) budou muset hlídat, že jsou smlouvy, u kterých tato povinnost je, řádně zveřejněny, aby nežili s rizikem zneplatnění smlouvy a vrácení přijatého plnění!!! Povinně zveřejněné musí být smlouvy se státem, státními příspěvkovými organizacemi a fondy, krajem, městem či obcí, které vykonávají rozšířenou působnost veřejné správy, jejich příspěvkové organizace či právnické osoby, v níž uvedené subjekty mají sami nebo s jinými takovými subjekty většinovou účast. Povinnost k uveřejňování smluv v registru smluv tak nedopadá na obce s pověřeným obecním úřadem a obce vykonávající přenesenou působnost v základním rozsahu a jimi zřízené příspěvkové organizace, o.p.s., ústavy, DSO a právnické osoby, ve kterých mají tyto typy obcí většinovou majetkovou účast. Je zde řada dalších výjimek, se kterými je třeba se řádně seznámit. Pokud smlouvu nezveřejní výše uvedený subjekt a tuto povinnost má, musí protistrana zveřejnit tuto smlouvu, aby tato smlouva nebyla neúčinná. Ministerstvo vnitra ČR na stránkách www.mvcr.cz k aplikaci tohoto zákona vydalo 59-ti stránkový pokyn. V registru smluv se uveřejňují i rámcové smlouvy a dodatky smluv uveřejněných v registru smluv uzavřených před 1.7.2016 spolu se smlouvou, ke které je uzavírán. Nejběžnější výjimkou pro smlouvy, které se v registru smluv na základě její aplikace neuveřejňují, je limit 50.000 Kč, pokud není smlouva jednorázová, pak se pro posouzení limitu sečtou předpokládaná plnění v budoucích pěti letech. Pro naplnění podmínek zákona musí být smlouva uzavřena vždy písemně a v případě objednávky musí být i její akceptace písemná. V registru se uveřejňuje elektronický obraz textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu, tedy ne naskenované podepsané smlouvy z důvodu, aby bylo možné v nich hledat dle slov. Předtím se musí provést znečitelnění informací, které se v registru smluv neuveřejňují. Formát PDF může být, pokud obsahuje textovou vrstvu.

Silniční daň

Pokud podnikatel uplatňuje výdaje paušálem a používá auto pro podnikání, stejně z něj musí platit silniční daň, když lze dokázat, že s ním vykonává cesty pro podnikání (na vystavených fakturách vyúčtovává i odměnu za cestovné). Další záludností silniční daně je používání soukromého nákladního auta, třeba i jen N1 (auto s přepážkou). Při jeho použití pro zaměstnavatele nelze platit 25,- Kč za den, ale přímo vlastník musí platit celou měsíční sazbu a zaregistrovat se k silniční dani. Podotýkáme, že pokud jsou nákladní auta nad 3,5 tuny ve vlastnictví podnikatele, pak i když se nepoužívají k podnikání, musí se z nich platit silniční daň. Při prodeji automobilu si musí prodávající řádně hlídat, aby si ho kupující skutečně převedl, neboť do doby dokončení převodu musí prodávající platit silniční daň, a navíc mu můžu chodit i pokuty a on má povinnost zajistit STK.

Zvýšení odvodu do FKSP

S účinností k 1. 1. 2017 dochází na základě novely vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb ke zvýšení procentní sazby tvorby z 1,5% do 2% z objemu mezd. Pro podnikatele vyhláška o FKSP neplatí, ale upozorňuji, že z titulu daně z příjmů a zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů v nepeněžní podobě to mohou být právě ty, které mohou být čerpány z FKSP. Z titulu daní je výhodnější dát zaměstnanci tyto benefity, které jsou sice daňově neuznatelné pro společnost, ale nepodléhají dani a odvodům z mezd, než jim dát odměny v penězích. Lze tyto benefity dávat ve formě příspěvku na kulturu (vstupenky), rekreace, sportovní aktivity, rehabilitace a to jak u zaměstnance, tak i jeho rodiny. Důležitou podmínkou je, že doklad musí vždy znít na firmu, nikoliv na zaměstnance. Nemělo by být ani na výdajovém pokladní dokladu uvedeno, že se doklad proplatil danému zaměstnanci, který čerpal benefity. Pozor! Mezi benefity bez zdanění v rámci mezd nepatří např. potraviny, dárkové poukazy do obchodních řetězců, apod.

Změny poplatníka a osvobození u daně z nabytí nemovitých věcí

Od 1. listopadu je při převodu nemovitostí poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí výhradně jejich nabyvatel a nelze se smluvně dohodnout jinak. Novela zákonného opatření obsahuje kromě jiného i poměrně zásadní změny, které se týkají osvobození od daně. U nově postavených staveb a jednotek se osvobození od daně z nabytí vztahuje pouze na první úplatné nabytí stavby rodinného domu či jednotky v bytovém domě, které jsou dokončené (podle stavebního zákona) nebo užívané (jedná se o faktické užívání). Navíc musí k převodu dojít v době do 5 let ode dne dokončení nebo započetí užívání rodinného domu či jednotky v bytovém domě, a to od toho dne, který nastane dříve. Osvobození se po novele nevztahuje na případy nabytí rozestavěné stavby nebo rozestavěné jednotky. Pokud dojde k nabytí vlastnického práva k nemovité věci do majetku obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí, osvobození se uplatní vždy. Nevzniká zde ani povinnost podat daňové přiznání.

Návštěvy lékaře

Návštěva lékaře patří k překážkám v práci na straně zaměstnance a za dobu strávenou u lékaře je zaměstnavatel povinen poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy za těchto podmínek: - ošetření ve zdr. zařízení, které má smlouvu se zdr.pojišťovnou zaměstnance, - zdr. zařízení je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, - vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. K návštěvě lékaře si může zaměstnanec vybrat jakékoliv zdravotnické zařízení, ať už je od pracoviště nebo bydliště jakkoliv vzdáleno, ale zaměstnavatel je povinen nahradit mzdu jen za dobu, kterou by byla strávena návštěvou nejbližšího zdr.zařízení. Nárok na volno má zaměstnanec i v případě doprovodu člena rodiny (dítěte, manžela/lky, druha/družky, rodičů, prarodičů i manžela/lky zaměstnance. V takových případech zaměstnavatel poskytne pracovní volno s náhradou mzdy jen jednomu z rodinných příslušníků na nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, pokud je doprovod nezbytný a k lékaři lze zajít jen během pracovní doby. Pokud vzniká zaměstnanci n nárok na ošetřovné, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu.

Změny v pracovněprávních předpisech

Od roku 2017 se výrazně mění doplňují povinné údaje o stanovené týdenní pracovní době a způsobu jejího rozvržení, zavedení pravidel pro práce z domova – home office , výkon jiné práce v případě dočasného převedení zaměstnanců na práci k jinému zaměstnavateli, na dohody o provedení práce se bude vztahovat minimální a zaručená mzda, evidence docházky. V případě nerovnoměrně rozvržené pracovní doby bude zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnami zaměstnance minimálně 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení (minimálně však 2 dny).

Datum aktuality: 
Čtvrtek, 10. Listopad 2016

Hlavní menu