Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Novinky červenec

Brigády a dohody o provedení práce (DPP) a dohody o prac. činnosti (DPČ), Změna zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., Změna zákona o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., GDPR (General Data Protiction Regulation)

Brigády a dohody o provedení práce (DPP) a dohody o prac. činnosti (DPČ)

Vzhledem k častému využívání brigádníků v čase prázdnin upozorňujeme, že je od roku 2017 povinnost vést evidenci pracovní doby i u DPP, poskytovat dobu odpočinku i minimální zaručenou mzdu. Na brigádu mohou nastoupit mladiství od 15 let po ukončení povinné školní docházky a to na max. 6 hodin, až od 16-ti let mohou pracovat až 8 hodin, ale nesmí je překročit, nesmí mít práce v noci a v ztížených pracovních podmínkách, dohodu s nimi musí připodepsat i rodiče - zákonní zástupci. Pracovní doba u více zaměstnavatelů se u mladistvých sčítá u všech pracovních poměrů úhrnem za všechny zaměstnavatele.

DPČ nesmí překročit polovinu stanovené týdenní doby za období půl roku, pokud není jinak pouze v kolektivní smlouvě.

U DPP je zrušena povinnost vystavit zaměstnanci pracujícímu potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), ale jen v případech, kdy příjem z DPP v kalendářním měsíci nepřevýší 10 tisíc korun, nebo když z odměny z DPP nedochází ke srážkám ze mzdy například pro účely exekuce.

Pro výpověď dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k ní nepřihlíží. Totéž platí pro okamžité zrušení těchto dohod.

 

Změna zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.

Přímo do zákona se dostává ustanovení, dle kterého příjem z jiného majetkového prospěchu z titulu opakujícího se plnění na dobu neurčitou se oceňuje pětinásobkem ročního plnění. Nově se takto postupuje i u trvajícího plnění. Takový příjem u zaměstnance se nově zdaňuje buď měsíčně či alespoň jednou ročně nejpozději v prosincové mzdě, každém měsíci se započte jen jistina nad osvobozený limit 300 000 Kč. U ostatních skupin daňových poplatníků se tento příjem zdaňuje v roce uzavření smlouvy v celkovém objemu.

Nově se osvobozuje: 

·       příjem z vypořádání spoluvlastnictví (kromě reálného rozdělení věci podle podílů, které není předmětem daně) k nemovité věci či právu stavby po pěti letech od nabytí;

·       do pětileté/tříleté lhůty pro osvobození příjmu z převodu podílu v obchodní korporaci/cenných papírů, podílových listů  se započítává i doba držby zůstavitelem, který je  dědic příbuzným v řadě přímé či manželem;

·       u zaměstnance poskytnutí zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického
a obdobného charakteru
od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků
na lékařský předpis (rehabilitace, léky s doplatkem, vitamíny, dioptrické brýle, zdravotní obuv). Pro zaměstnavatele jde vždy o nedaňový náklad. Přesto toto je daňově výhodný benefit oproti benefitům ve formě mimořádných odměn v peněžní formě. Předpokládáme, že i řada z Vás tohoto benefitu pro své zaměstnance využije.

·       u zaměstnance příspěvek na tištěné knihy kromě knih, kde reklama je > 50 % plochy. Půjde o nedaňový náklad zaměstnavatele. Také  z titulu daní vhodný benefit pro zaměstnance.

·       veškeré bezúplatné příjmy územních samosprávných celků či jimi zřízených příspěvkových organizací a dobrovolných svazků obcí – nově odpadá podmínka účelu použití těchto příjmů. Toto ustanovení je dlouho očekávané a má zjednodušit stávající problémy s dosavadním variatním řešením darů a riziku, že se zapomenou vykázat v daňovém přiznání do zdanitelných příjmů s tím, že „o pár řádků níže“ se k nim uplatní osvobození.

Srážkové dani nově podléhají příjmy, kde zaměstnanec nepodepíše prohlášení k dani, jde-li o dohodu o provedení práce do 10.000 Kč/měsíc či jiný právní vztah do 2.500 Kč/měsíc. Základem daně bude tento příjem po zvýšení o povinné SP a ZP.

Zásadně se snižuje strop pro uplatnění tzv. paušálních výdajů ze 2mil.Kč na 1mil.Kč, což se dotkne řady podnikatelů, zejména z řad řemeslníků a zemědělců!!! Dle jednotlivých typů příjmů budou moci být uplatněny výdaje procentem z příjmů ve výši:

·       80 % maximálně však do částky 800.000 Kč (zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslná živnost)

·       60 % maximálně však do částky 600.000 Kč (živnostenské podnikání)

·       30 % maximálně však do částky 300.000 Kč (nájem)

·       40 % maximálně však do částky 400.000 Kč (jiná samostatná činnost-advokáti, daňoví poradci, lékaři). 

Naposledy půjde uplatnit strop 2mil.Kč v roce 2017, ale v tomto jediném roce si bude moci zvolit, zda uplatní strop do 2 mil.Kč  bez uplatnění odpočtů na manželku a daňového zvýhodnění na děti, nebo strop do 1 mil.Kč s tím, že si uplatní manželku i děti.

Zvyšují se částky daňového zvýhodnění na vyživované dítě takto:

1.     dítě 13.404 Kč => 13.404 Kč

2.     dítě 17.004 Kč => 19.404 Kč

3.     dítě 20.604 Kč => 24.204 Kč a každé další dítě

Přechod na novou úpravu se u zaměstnanců provede poprvé při zúčtování mzdy za měsíc červenec 2017. Rozdíly částek za 01-06/2017 budou zohledněny buď při ročním zúčtování záloh, nebo v daňovém přiznání. U podnikatelů a ostatních osob v daňovém přiznání za rok 2017 se bude uplatňovat daňové zvýhodnění po novu v celé roční výši.

Prohlášení k dani nově bude moci zaměstnanec podepsat u zaměstnavatele i elektronicky, např. prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele či elektronickým podpisem. Systém musí být ovšem prokazatelný. Mění se též povinný obsah prohlášení, takže počínaje novelou bude nutné používat jeho aktualizovaný formulář!!! 

 

Změna zákona o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb.

Přiznat daň před uskutečněním zdanitelného plnění (tj. z přijaté zálohy) bude nutné jen tehdy, jsou-li ke dni přijetí úplaty známy tyto tři údaje:

1.     zboží, které má být dodáno či služba, která má být poskytnuta,

2.     sazba daně (jde-li o zdanitelné plnění),

3.     místo plnění.

Tedy při prodeji poukázek, na které může být pak čerpáno zboží či služby v různých sazbách DPH, se DPH nebude odvádět hned při úhradě poukázky, ale až při jejím čerpání na nákup příslušného zboží či služeb. Pozor ale na vykazování těchto poukázek v EET - je k tomu speciální označení „nabití a vybití kreditu“ v odesílaných údajích do EET.

Vývoz zboží se bude nově prokazovat:

a)     rozhodnutím CÚ o vývozu zboží do třetí země,

b)     jinými důkazními prostředky v případě ústního celního prohlášení (dodací list potvrzení příjemcem mimo EU, dokladem o zaplacení, přepravním listem).

Důvodem je, že celní úřady států EU nemají povinnost JSD potvrzovat a v některých případech lze činit prohlášení i ústně. Měly by se vykazovat tyto vývozy dnem přechodu hranic EU, což v praxi způsobí řadu problémů.

 Režim přenesené daňové povinnosti se nově uplatňuje u:

·       Dodání nemovité věci prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji

·       Poskytnutí pracovníků pro stavební a montážní práce

·       Realizace záruky

·       Postoupení práva na realizaci výhrady vlastnického práva (prodej zajištěné věci)

 

GDPR (General Data Protiction Regulation)

Jedná se o zákon, který vstoupí v platnost už 25. května 2018 a přináší dosud největší revoluci
v ochraně osobních údajů pro celou EU a astronomické pokuty za její porušování, které pro ně mohou být až likvidační.

Nařízení se bude týkat firem, institucí i jednotlivců, kteří zacházení s osobními údaji – zaměstnanci, zákazníci, klienti či dodavatelé. Zasáhne i ty, kteří sledují či analyzují chování uživatelů na webu, při používání aplikací nebo chytrých technologií. Všichni budou muset upravit způsob zpracování osobních údajů.

GDRP přinese zásadní změny jako:

·       právo vznést námitku proti zpracování, kdy správce po takové námitce bude moci údaje dále zpracovávat, nebude-li k tomu mít závažné, prokazatelné důvody;

·       přístup k údajům, které jsou o občanovi shromažďovány – ideálně přímý a online;

·       právo na výmaz a jeho rozšiřování na právo být zapomenut, díky kterému může osoba požadovat, aby byly bez zbytečného odkladu vymazány její osobní údaje, pokud neexistuje právní důvod pro jejich další zpracování;

·       oznamovací povinnost v případě narušení bezpečnosti údajů – zpracovatel musí ohlásit únik či ohrožení zabezpečení osobních dat Úřadu pro ochranu osobních údajů nejpozději
do 72 hodin od okamžiku, kdy se o incidentu dozvěděl. V některých případech bude muset také informovat osoby a subjekty, kterých se únik týká.

S GDPR dojde také k rozšíření definice osobních údajů. Nově mezi osobní údaje budou patřit i technické parametry jako e-mail, IP adresa nebo tzv. Cookie v zařízení uživatele.

Nařízení nově zavádí princip tzv. zodpovědnosti, který spočívá v povinnosti správců a zpracovatelů údajů bez ohledu na jejich velikost nebo počet zaměstnanců zavést technická, organizační a procesní opatření za účelem prokázání souladu s principy GDPR. Uplatnění principu zodpovědnosti bude představovat pro podnikatele nemalé časové a finanční investice. Ty se budou týkat zejména těchto oblastí:

•      implementace záměrné a nezbytné ochrany dat,

•      vypracování posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, v angličtině DPIA neboli Data Protection Impact Assessment

-        týká se společností či institucí, které provádějí systematické a rozsáhlé vyhodnocování osobních údajů založené na automatizovaném zpracování, včetně profilování (činnost bank, pojišťoven, leasingových či jiných finančních institucí),

•      jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů neboli DPO (Data Protection Officer),

•      zavedení tzv. pseudonymizace osobních údajů,

•      vedení záznamů o činnostech zpracování - musí obsahovat následující informace:

-        jméno a kontaktní údaje správce a zpracovatele včetně jména DPO,

-        účely zpracování,

-        popis kategorií subjektů údajů a kategorií osobních údajů,

-        kategorie příjemců, kterým byly nebo budou údaje zpřístupněny,

-        informace o mezinárodním předávání osobních údajů,

-        lhůty pro výmaz jednotlivých kategorií údajů,

-        popis technických a organizačních opatření,

•      konzultace s dozorovým orgánem před samotným zpracováním osobních údajů.

Maximální výše sankcí je 20.000.000 eur nebo 4 % z celkového ročního obratu společnosti (vyšší z obou možností) a bude záviset na řadě faktorů, jako je např. povaha, závažnost a délka porušování, počet poškozených občanů a míra škody, kroky podniknuté správcem či zpracovatelem ke zmírnění škod, kategorie osobních údajů dotčené porušením a řada dalších.

Kromě udělení těchto správních pokut mohou být správci či zpracovatelé osobních údajů navíc vystaveni žalobám podaným fyzickými osobami s nárokem na náhradu škody v případě hmotné či nehmotné újmy. V neposlední řadě jsou společnosti vystaveny ztrátě důvěry a reputačním rizikům způsobeným nesprávným zacházením s osobními údaji.

 

Datum aktuality: 
Středa, 5. Červenec 2017

Hlavní menu