Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Novinky červenec

Zážitkové prémie pro zaměstnance 

 

Zážitkové prémie pro zaměstnance osvobozené od daně ze závislé činnosti

V rámci zaměstnaneckých benefitů jsou čím dál více populární nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi, která jsou pro firmu daňově neuznatelnou položkou, ovšem když vezeme v úvahu, že zaměstnavatel ani zaměstanec z nich neodvádí sociální a zdravotní pojištění a daň ze závislé činnosti, jedná se i z titulu daňové optimalizace o daňově mnohem výhodnější benefit pro zaměstnance, než jeho výplatu v penězích. Upozorňuji ale, že se jedná o benefit „navíc“, nelze zaměstnanci krátit mzdu a místo toho poskytnout tuto formu plnění. Zákon o daních z příjmů v § 6 odst.9 písm.d) uvádí, že plnění takto lze poskytnout na:

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20000 Kč za zdaňovací období,

2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy

 

V návaznosti na tato ustanovení firmy přispívají svým zaměstnancům na zdravotní zákroky (různého druhu…), ošetření i u zubaře, nakupují ve zdravotnických zařízeních (pokud jsou registrovány jako zdravotnické zařízení i lékárny, pak i v lékárnách) zboží pro své zaměstnance, nebo jim přispívají na nákup zboží, na které mají lékařský předpis. Dále jsou oblíbené příspěvky na sportovní aktivity zaměstnanců či jejich kulturní vyžití formou nákupu vstupenek na akce.

Musím ovšem ještě upozornit, že nutnou podmínkou je doklad znějící na zaměstnavatele, nikoliv na zaměstnance s tím, že musí zajistit zaměstnavatel toto poskytnutí – tedy nemůže si to přinést zaměstnanec „k proplacení“, musí to zaplatit přímo zaměstnavatel – ze svého účtu nebo i hotově, ale osobou jinou, která dostane na starosti zajištění nákupu. V případě benefitu formou pořízení brýlí pro zaměstnance se musí jednat o nákup brýlí na lékařský předpis nebo nákup v optice, která musí být zdravotnickým zařízením. V ČR je veden národní registr zdravotnických zařízení, ve kterých jsou příslušná zařízení bez ohledu na to, zda jsou placena z pojišťoven. Jsou tam i fyzioterapeuti a u nich je pak možné si objednat tento nepeněžní benefit i ve formě masáží. Množí se používání různých poukázek na tyto služby, zde ovšem upozorňuji, že se čím dále častěji poukazuje na riziko neprůkaznosti, že na tyto služby byly poukázky vyčerpány, kterému se lze jasně vyhnout snad jen tím, že bude zaměstnanec dále prokazovat, na co je skutečně použil.

 

V případě, že budete mít zájem o bližší informace ohledně těchto benefitů, neváhejte mne kontaktovat.

 

Získávání cizinců

V současné době díky velmi nízké nezaměstnanosti je vysoká poptávka i po sezonních zaměstnancích a po cizincích. Zaměstnavatel, který vyplácí mzdy a další odměny zodpovídá za řádné zdanění těchto příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů při výplatě a za příslušné odvody daně a pojištění. Zaměstnavatelem se rozumí zaměstnavatel, u kterého zaměstnanci vykonávají závislou práci, tj. práci podle jeho příkazů. Závislá práce je činnost fyzických osob, která splňuje následující znaky:  

Příklady znaků - indicií výkonu závislé práce u fyzické osoby - pracovníka zjišťující práci pro firmu:

o   Výkon ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance – má přesně určenu trasu rozvozu výrobků firmou 

o   jménem a dle pokynů zaměstnavatele – má dodací listy firmy, které podepisuje za zaměstnavatele a přijímá hotovostní prostředky do pokladny zaměstnavatele a vystavuje odběratelům doklady jménem zaměstnavatele

o   výlučně osobně zaměstnancem – rozvoz vykonává sám, on nemá žádné své zaměstnance

o   za mzdu, plat nebo odměnu za práci – má sjednanou hodinovou odměnu

o   na náklady zaměstnavatele - užívá automobil, telefon a notebook zaměstnavatele, má svou vizitku s uvedením zaměstnavatele

o   na odpovědnost zaměstnavatele – kdyby došlo k problému či nějaké škodě, odpovídá za ni zaměstnavatel, nikoliv tento pracovník – škoda na autě, chybný počet dodaného sortimentu

o   v pracovní době – měl každodenně určenou rozvozovou trasu tak, aby odpovídala běžné pracovní době

Toto vymezení by mělo jasně vymezit závislou práci a oddělit ji od jiných smluvních vztahů. Můžeme z něj odvodit, že na straně zaměstnance je fyzická osoba, nikoliv právnická osoba a podstatou sjednaného smluvního vztahu je řízení ze strany zaměstnavatele, kterým může být fyzická či právnická osoba. U kolizních smluvních vztahů je rozhodující často právě míra řízení a záleží i na tom, do jaké míry je formální úprava vztahu v souladu s faktickým stavem a zda bude při kontrolách zjištěn a prokázán nesoulad a úřady se budou snažit prokázat závislou práci zaměstnanců často u firem, se kterými nemají napřímo smlouvu tyto osoby, ale společnost, která je zastupuje. Upozorňuji, že každý, kdo takto najme pracovní sílu, by si měl zejména u cizinců prověřit, zda s nimi má příslušná firma, která jejich služby dodává, uzavřenu pracovní smlouvu, aby se snížilo riziko možného skrytého zaměstnaneckého poměru z tzv. ekonomického zaměstnavatele a to i v případě, kdy tyto cizince „dodává české s.r.o.“. V opačném případě je vysoké riziko, že může být vztah cizince a firmy, u které on fyzicky práce provádí, vyhodnocen jako závislá činnost, ze které by měla daň a odvody za zaměstnance platit přímo tato firma. Pokud cizinci i další najaté osoby pracují ve své podstatě jako zaměstnanci, ale jsou fakturováni dodavatelem, pak tímto jejich dodavatelem může být pouze agentura práce s tuzemským platným povolením podle zákona č. 435/2004, o zaměstnanosti vedenou na MPSV v seznamu agentur práce.

 

GDPR – vydané metodické postupy

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo doporučený metodický postup pro poskytovatele sociálních služeb poskytující návody a doporučení pro implementaci problematiky ochrany osobních údajů GDPR. Bohužel nemáme dosud v ČR přijat ještě příslušný zákon, který reaguje na nařízení EU ohledně GDPR a proto nejsou žádná závazná výkladová stanoviska. Alespoň tyto postupy mohou být vodítkem i pro ostatní. Při školení KDP ČR nám bylo řečeno, že 90% povinností vyplývajících z GDPR již máme obsaženo v jiných zákonech, jen je nedodržujeme. Pro nastudování GDPR jsou vhodné www stránky:

www.uoou.cz

www.mvcr.cz/gdpr/

www.gdpr.cz

 

Datum aktuality: 
Čtvrtek, 12. Červenec 2018

Hlavní menu