Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Prověrka vs. audit

Audit i prověrka patří mezi ověřovací zakázky, kdy dochází k ověření historických finančních informací. Ověřovací zakázka je zakázka, ve které auditor vyjadřuje závěr s cílem zvýšit míru důvěry uživatelů účetní závěrky

V rámci auditorských prací může být provedeno více typů zakázek odlišných od „klasického“ auditu, jak ho známe. Jedním z nich je i tzv. prověrka.

Audit i prověrka patří mezi ověřovací zakázky, kdy dochází k ověření historických finančních informací. Ověřovací zakázka je zakázka, ve které auditor vyjadřuje závěr s cílem zvýšit míru důvěry uživatelů účetní závěrky a má těchto pět náležitostí:
1. třístranný vztah – odborník (auditor), odpovědná strana a předpokládaní uživatelé
2. vhodný předmět zakázky
3. vhodná kritéria
4. dostatečné množství vhodných důkazů
5. písemná zpráva o ověření

Audit je upraven Mezinárodními auditorskými předpisy (International Standard on Auditing). V české legislativě se audit řídí zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech. Audit je považován za ověřovací zakázku poskytující přiměřenou jistotu. Jeho cílem je snížit riziko zakázky na přijatelně nízkou úroveň a výsledkem je zpráva o ověření popisující okolnosti zakázky s pozitivní formou vyjádření závěru. Audit představuje systematický postup získávání vhodných důkazů, který zahrnuje porozumění okolnostem zakázky, vyhodnocení rizik a reakci na jejich vyhodnocení. Auditorské postupy se provádějí kombinací inspekce, pozorováním, externími konfirmacemi, přepočty, opětovným provedením výpočtů, analytickými postupy a dotazováním. Tyto postupy zahrnují zejména testy věcné správnosti, včetně získávání potvrzujících informací, testy provozní účinnosti kontrol nebo analytické testy. Posléze dochází k hodnocení získaných důkazů.

Prověrka se řídí Mezinárodními standardy pro prověrku (International Standard on Review Engagements). Prověrka je považována za ověřovací zakázku, která snižuje riziko na úroveň, která je za daných okolností zakázky přijatelná, přičemž riziko je zde ale větší než u auditu a zpráva o ověření vyjadřuje negativní formu závěru. Stejně jako u auditu se důkazy získávají systematickým postupem s cílem porozumění předmětu zakázky a dalším okolnostem zakázky, rozdíl ale spočívá v tom, že postupy jsou úmyslně omezeny a jsou méně detailní než u auditu.

Součástí prověrky je např.:
• dotazování se na účetní postupy a posouzení, zda jsou v souladu s účetními standardy
• získání věkové struktury pohledávek z obchodního styku podle lhůty splatnosti a informace o vymahatelnosti pohledávek
• dotazování na existenci podmíněných závazků
• zjištění, zda celkový soupis zásob odpovídá hodnotě uvedené v obratové předvaze
• získání seznamů účtů časového rozlišení s vysvětlením povahy jednotlivých zůstatků a s vedením prodiskutovat realizovatelnost
• porovnání výsledků vykázaných v účetní závěrce za běžné období s údaji uvedenými v účetních závěrkách za srovnatelná minulá období a rozpočty
• posouzení výše daně z příjme ve vztahu k zisku účetní jednotky za dané období
• zjištění skutečností, ke kterým došlo po datu účetní závěrky a které by mohly mít významný vliv na ověřované účetní výkazy
• a další.

Na rozdíl od auditu se v rámci prověrky auditor neúčastní inventur zásob, neprovádí analytický přepočet odpisů dle jednotlivých kategorií majetku a neporovnává ho s účetnictvím a nezískává podklady k případným rozdílům, neověřuje zůstatky bankovních účtů a stavy pohledávek konfirmacemi, neprověřuje významné platby uskutečněné po konci období apod.

Co však v rámci prověrky zůstává stejné jako u auditu a ostatních zakázek je povinnost dodržovat právní předpisy a mezinárodní standardy. Dále musí auditor dodržovat auditorskou etiku a musí prokázat nezávislost vůči prověřované účetní závěrce.

Datum aktuality: 
Středa, 23. Červenec 2014

Hlavní menu